Separační úzkost je běžnou součástí vývoje malých dětí. Může se objevit kolem šesti až osmi měsíců a projevuje se strachem dítěte z odloučení od rodičů. I když je to přirozená fáze, pro rodiče může být těžké vidět své dítě plakat nebo projevovat úzkost při odchodu. Tento článek se zaměří na to, jak mohou rodiče zvládat separační úzkost a podpořit své dítě v tom, aby se cítilo bezpečně a klidně i během krátkých odloučení.
Co je separační úzkost a kdy se objevuje?
Separační úzkost je strach z odloučení od hlavních pečovatelů, zejména rodičů. Tento strach je součástí vývoje dítěte, protože děti v tomto věku začínají chápat, že věci a lidé existují i tehdy, když nejsou na dohled – což se nazývá „trvalost objektu“. Když si dítě uvědomí, že rodiče odcházejí, může zažít strach, že se nevrátí, což vede k úzkostným projevům, jako je pláč, křik nebo lpění na rodiči.
Separační úzkost je nejčastější mezi šesti měsíci a třemi roky, ale její intenzita se může lišit. Některé děti prožívají toto období relativně hladce, zatímco jiné mohou mít výraznější projevy úzkosti.
Jak mohou rodiče zvládat separační úzkost?
Rodiče hrají klíčovou roli v tom, jak dítě zvládá separační úzkost. Je důležité dítěti poskytnout podporu, aby se cítilo bezpečně a vědělo, že i když rodič odejde, vždy se vrátí.
- Zaveďte pravidelnou rutinu loučení: Děti mají rády rutinu, protože jim dodává pocit bezpečí. Krátký a konzistentní rituál při odchodu, jako je objetí, polibek a zamávání, může pomoci dítěti lépe zvládat odchody rodičů.
- Loučení by mělo být krátké a klidné: Když se rodiče loučí, je důležité, aby zůstali klidní a odhodlaní. Dlouhé loučení nebo váhání může úzkost dítěte zvyšovat. Ujistěte dítě, že se vrátíte, a pak klidně odejděte.
- Nesnažte se vytratit bez rozloučení: I když by se mohlo zdát, že je lepší vyhnout se pláči dítěte tím, že odejdete bez rozloučení, tato strategie může dítěti přinést ještě větší nejistotu. Dítě potřebuje vědět, že rodiče odcházejí, ale také, že se vrátí.
Jak dítěti usnadnit odchody
Pokud má dítě obzvláště silnou separační úzkost, můžete zkusit několik technik, které mu pomohou se s odchody lépe vyrovnat.
- Krátká cvičení odloučení: Zkuste dělat krátká odloučení, kdy na chvíli opustíte místnost a pak se rychle vrátíte. Tím dítě postupně získává zkušenost, že i když rodič zmizí z dohledu, brzy se vrátí.
- Nabídněte dítěti oblíbenou hračku: Děti se často cítí lépe, když mají něco známého a uklidňujícího. Oblíbená hračka nebo deka může být pro dítě zdrojem útěchy během vašeho odchodu.
- Vysvětlete, co se bude dít: Pokud je dítě starší a rozumí slovům, můžete mu vysvětlit, kam jdete a kdy se vrátíte. Například: „Teď půjdu do práce, ale odpoledne se vrátím a půjdeme si hrát.“
Jak zvládat separační úzkost při nástupu do školky
Nástup do školky je často obdobím, kdy se separační úzkost znovu objevuje nebo zhoršuje. Pro dítě je to velká změna, protože musí strávit čas bez rodičů v novém prostředí s cizími lidmi.
- Seznamte dítě s prostředím školky: Pokud je to možné, navštivte školku předem a seznamte dítě s prostředím i učiteli. To může dítěti pomoci cítit se v novém prostředí více doma.
- Buďte důslední: Prvních několik dní může být pro dítě těžkých, ale důslednost je klíčová. Pokračujte ve stejné rutině při odchodu, i když se dítě zdá být smutné.
- Zůstaňte klidní a pozitivní: Děti cítí emoce svých rodičů, takže pokud jste nervózní nebo smutní při loučení, dítě to může převzít. Snažte se zůstat klidní a optimističtí, aby dítě cítilo, že je vše v pořádku.
Zvládání vlastních emocí rodičů
Vidět své dítě plakat při odchodu může být pro rodiče těžké a emotivní. Je přirozené, že se rodiče cítí provinile nebo mají obavy, že dítě trpí. Důležité je však si uvědomit, že separační úzkost je normální součástí vývoje a že vaše podpora dítěti pomáhá překonat toto období.
- Věřte ve schopnosti svého dítěte: Děti se učí zvládat své emoce a separační úzkost je jednou z prvních výzev, se kterými se potýkají. Věřte, že vaše dítě se s tím dokáže vyrovnat.
- Dejte si čas na odpočinek: Rodičovství je náročné a vyčerpávající, zvláště v obdobích, kdy je dítě úzkostné. Nezapomeňte se starat i o sebe a najít si čas na odpočinek.
Závěr
Zvládání separační úzkosti u malých dětí vyžaduje trpělivost a podporu. Rodiče mohou dítěti pomoci tím, že budou konzistentní, otevřeně komunikovat a nabídnou dítěti pocit bezpečí i během odloučení. Separační úzkost je přirozenou součástí vývoje a s časem se většinou postupně zmírňuje. S láskou a pochopením můžete svému dítěti pomoci projít touto vývojovou fází a podpořit jeho důvěru ve vás i ve svět kolem něj.
Autorkou tohoto článku je: Redaktorka Martina Hovorková
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com a freepik.com